Devět projektů obdrželo 9,7 mil. korun ve výzvě na podporu propagace Prahy prostřednictvím audiovize vyhlášené Pražským audiovizuálním nadačním fondem. Zahraniční i české produkce, které natáčely nebo budou natáčet v hlavním městě, musejí splňovat dvě zásadní podmínky: Praha v audiovizuálních dílech musí představovat sebe samu a projekty musejí mít zajištěnou mezinárodní distribuci. Odliv nejen zahraničních produkcí se dotýká i Prahy, jejich podpora je tedy pro nadační fond prioritou.
Do výzvy vyhlášené na podzim minulého roku se přihlásilo dvacet devět projektů, z toho dvanáct dokumentárních snímků, jeden animovaný. Převládal žánr dramatu a komedie. „Jsme rádi, že kromě velkých koprodukčních projektů renomovaných tvůrců a tvůrkyň se objevují také debutové české projekty, které zajímavým způsobem pracují se zobrazením metropole. Přitom originálně naplňují marketingové principy, kvůli kterým byl Pražský audiovizuální fond zřízen, mají zajištěnou zahraniční distribuci a mohou i uspět na festivalovém okruhu,“ řekl předseda správní rady David Havaš. Debutujícími režisérkami jsou Natálie Antoňáková (Něco s námi je) a Piaoyu Xie (Ošklivá Mandarínka), etablovanými tvůrci pak Agnieszka Holland (Franz), Bohdan Sláma (Konec světa) či Rainer Kaumann (Petra si jde zaplavat).
Hned dvě mezinárodní koprodukce se budou věnovat historickým osobnostem neodmyslitelně spjatých s Prahou – Kafkovi a Anežce České. „Ve filmu Franz hraje Praha významnou roli. Franz Kafka se zde narodil, vyrostl tady, vystudoval, pracoval a psal. Ve všech jeho dílech také toto město a jeho lidé probleskují na povrch. Společně s režisérkou Agnieszkou Holland máme nejen ke Kafkovi, ale i k Praze velmi blízký vztah a diváky chceme právě do vidění Kafkovy Prahy, prostřednictvím filmu Franz, pozvat,“ popisuje producentka Šárka Cimbalová. Režisérka Agnieszka Holland začala natáčet film Franz v prosinci minulého roku. V Praze se bude biopic o Kafkovi natáčet v dubnu a květnu na Starém městě, Malá Straně i v čtvrti Josefov. Koprodukce Česka, Německa, Polska a Francie obdržela nadační příspěvek ve výši 3 mil. korun.
„Život a dílo Anežky jsou s Prahou neodmyslitelně spojené, a my jsme upřímně rádi, že také díky podpoře PAVF vytvoříme obraz středověké Prahy, ve které Anežka žila a působila,“ říká Karla Stojáková, producentka minisérie Anežka a dodává: „vizuálně je v seriálu přítomen historický obraz Prahy 13. století. Protože točíme o středověku, bez využití ateliérů, pak pro docílení historické a estetické věrohodnosti budeme natáčet v reálných lokacích, které se podobají místům, kde Anežka žila – což bude také v reálných lokacích v Praze. Pomocí VFX postprodukce pak budeme dotvářet obraz Prahy ve 13. století.“ Pražské natáčení na místech, jako jsou Anežský klášter, Pražský hrad, Bazilika sv. Víta, začne během letošního roku. Hlavní roli Anežky Přemyslovny ztvární Eliška Křenková. Historické drama získalo podporu ve výši 2 mil. korun.
Do minulosti, byť nedávné se vrací i snímek Konec světa režiséra Bohdana Slámy. „Příběh našeho filmu vychází ze skutečné události, která se odehrála v Praze v roce 1968. Proto při volbě místa natáčení byla Praha první volbou. Nicméně v poslední době je natáčení v pražských lokacích finančně velmi nákladné. Podpora Pražského audiovizuálního fondu nám tedy pomohla tento původní záměr uskutečnit,“ konstatují Martin Růžička a Jindřich Motýl, producenti filmu. Drama Konec světa se natáčelo v létě a na podzim minulého roku na rozličných pražských lokacích (Malostranské nábřeží, Bohnice, Žižkov, Vršovice a další). Nadační fond podpořil snímek s Miroslav Krobotem v hlavní roli částkou 1 mil. korun.
Naopak Prahu současnou představí Džob, volné pokračování Gymplu a Vejšky režiséra Tomáše Vorla. „Prahu ukážeme jako zajímavé evropské město z hlediska street artu. Street art, podobně jako v Berlíně, je zde na vysoké úrovni, a to může být pro mladé domácí i zahraniční publikum poměrně lákavou nabídkou pro návštěvu Prahy. Vybrali jsme moderně postavené komplexy s důrazem na zajímavou architekturu tak, aby bylo vidět, že i nové stavby v Praze stojí za pozornost,“ prozradil producent Miloslav Šmídmajer. Snímek, který se začne natáčet v pražských ulicích na podzim letošního roku, získal podporu ve výši 1 mil. korun.
Do současnosti jsou zasazeny i dva příběhy debutujících režisérek. „Praha je třetí postavou našeho filmu Ošklivá Mandarínka. Je tím místem, kde hlavní hrdinky prožijí svůj životní příběh, který chceme vyprávět světu skrze jeho nezaměnitelnou krásu,“ řekla Veronika Kührová, producentka filmu. LGBTQI+ drama Ošklivá Mandarínka o krizi milostném vztahu čínské cellistky a slovenské urbanistky, které spolu žijí v Praze, se začne natáčet na podzim letošního roku na Starém městě, na Vinohradech, ve Stromovce, v Rudolfinum nebo HAMU. Snímek, který vzniká pod režijní taktovkou Piaoyu Xie v koprodukci s Taiwanem, byl podpořen nadačním příspěvkem ve výši 1 mil. korun.
Druhým debutem je generační drama Něco s námi je Natálie Antoňákové. „Film vypráví o snaze porazit vlastní démony a doopravdy dospět v kontextu dnešní doby, přičemž autenticky zachycuje také život mladých lidí ve velkoměstě 21. století. Praha je tak nedílnou součástí příběhu, další postavou, která je blízkým „společníkem“ všech protagonistů. Každá postava má vlastní čtvrť, která doplňuje její charakter,“ vysvětluje producent Matěj Paclík. Natáčet se začne na konci roku na Žižkově, Karlíně, na Praze 7 i v okrajových částech Prahy. Film získal podporu 800 000 korun.
Nadační fond podpořil i dva celovečerní dokumenty. Ztracený svět Jana Sováka popisuje, jak pracuje umělec, který na plátně vdechuje život desítky a stovky milionů let vyhynulým živočichům. „Sledujeme cestu paleoartisty Jana Sováka od dětských snů a kontaktů se Zdeňkem Burianem až po uskutečnění snů v kanadské Albertě, spolupráci s předními světovými paleontology, Universal Studios, National Geographic, Discovery Channel, až po návrat do Prahy a vytvoření konceptu a řady exponátů pro novou přírodovědnou expozici v nádherné budově Národního muzea,“ líčí Marek Foltman, producent snímku, který obdržel podporu ve výši 50 000 korun.
„Dokument s pracovním názvem Pocta novému cirkusu jsme natáčeli na jednom z nejvýznamnějších pražských festivalů Letní Letná, zaměřeném převážně na žánr nového cirkusu. Právě na dvacátém ročníku jsme sbírali video materiál pro dokument, jenž se bude věnovat nejen tomuto druhu umění, ale především umělcům, kteří i přes veškerou bezmeznou dřinu jdou za svým snem,“ popisuje Ivana Pěkná, producentka filmu s podporou 150 000 korun.
Německá televizní romantická komedie pro německou ZDF Petra si jde zaplavat, která obdržela nadační příspěvek ve výši 700 000 korun, se začne v Praze natáčet v dubnu letošního roku. Praha byla pro natáčení německých seriálů či jejich epizod v minulosti oblíbená, ostatně i nadační fond v minulosti řadu z nich podpořil. Nicméně, jak dosvědčuje producent Ladislav Jelínek ze společnosti Mia Film poskytující servis zahraničním štábům, které chtějí natáčet v Česku, tak aktuálně pociťují jejich odliv: „Loni nám dva již registrované projekty utekly zpátky do Německa, díky podpoře Berlína. Když tamní fond zjistil, že se mají točit v Česku, začal s producenty znovu jednat a dopadlo to výhodně pro Berlín a špatně pro nás. S rostoucí inflací a s ní souvisejícími platovými požadavky a výší pobídek se začínáme výrazně potýkat s odlivem zájmu točit u nás. Najednou jsou zajímavé Polsko, Slovensko a třeba i Rakousko (na projekty ze současnosti). Každá podpora je ještě větším přínosem, než byla v minulosti. Díky podpoře od Pražského audiovizuálního nadačního fondu si budeme moct dovolit točit v Praze i motivy, které bychom se jinak snažili najít v blízkých regionech a zároveň nechat v Praze ubytované zahraniční kolegy a herce po celou dobu natáčení. Byť se to může zdát jako maličkost, tak jejich pohodlí má velký vliv na jejich výkony a tím i výslednou kvalitu filmů a seriálů.“
Podpora lokálních fondů se tedy jeví jako stále důležitější pro vznik nejen českých, ale i zahraničních projektů, které tak do Česka přinášejí nemalé investice, podporují lokální byznys i zaměstnávaní místních profesionálů. Pokud by Praha o takové příležitosti přišla, omezí ji to nejen v rámci ambicí na podporu kultury a umění, ale i v ekonomického sektoru napojeném na dynamicky se rozvíjející audiovizuální průmysl.
